O nás

Příběh Cechu hráčů

Za Cechem hráčů nestojí firma ani spolek s razítkem, ale pár lidí, kteří chtěli v Třeboni hrát dlouhé příběhy. Tady je, jak jsme začínali a kdo dnes drží stůl pohromadě.

První večer

Jak vypadalo první setkání?

První setkání se konalo v den výlovu jednoho z velkých rybníků, kdy půlka Třeboně stála na hrázi. My jsme zůstali v kuchyni bytu nedaleko náměstí: sedm lidí, jedna židle navíc a mapa nakreslená na zadní straně starého plakátu. Richard Mareš tehdy poprvé vedl příběh a dodnes říká, že nikdo z přítomných nevěděl, co dělá.

Večer skončil dávno po půlnoci a přesto se všichni domluvili, že se za týden sejdou znovu. Z jednoho příběhu byla kampaň, z kampaně druhá a z kuchyně nakonec klubovna v Husově ulici, kterou jsme si vyklidili vlastníma rukama. První stůl nám sbil soused z vedlejšího domu a stojí v ní dodnes.

Třeboňsko k hraní přímo svádí. Zimní večery jsou dlouhé, nad rybníky leží mlha a venku se stejně nic neděje. Kdo tu žije, ví, že zima trvá dost dlouho na to, aby se v ní dala dohrát celá kampaň, a že u hrnku čaje se i nejtěžší bitva snáší lépe.

Zápis z toho prvního večera existuje dodnes. Je to jediná stránka ve školním sešitu, na které stojí jména sedmi lidí, jedna šipka na mapě a poznámka „příště přinést kostky“. Kdo kronikou listuje od začátku, najde na prvních stranách spíš otázky než odpovědi; teprve později přibývají jména postav a míst, která si dnes pamatují všichni.

Starý dřevěný stůl v klubovně, na kterém leží rozložená mapa
Dnes

Jak to u nás funguje dnes?

Cech hráčů dnes tvoří několik desítek lidí, kteří se v klubovně střídají podle týdenního rozpisu. Nikdo z nich nepobírá odměnu a nikdo od ostatních nevybírá poplatky. Stoly, židle i krabice pocházejí z toho, co členové sami přinesli, a o údržbu se staráme po řadě, stejně jako o úklid po večeru.

Provozovatelem webu je WAFFLE ADVERTISING LTD, 85 Great Portland Street, London W1W 7LT, Spojené království. O životě klubovny, o rozpisu večerů a o pravidlech u stolu však rozhodují sami členové party.

Rozhodujeme společně. Jednou za sezónu se sejdeme nad zápisem z uplynulých měsíců a řekneme si, co se povedlo a co ne. Zápisy jsou k nahlédnutí v klubovně a každý člen k nim může připojit vlastní poznámku. Kdo chce, ujme se úkolu, který se mu hodí: povede školu, bude hlídat sklad krabic, nebo bude psát kroniku.

Role v partě jsou prosté. Organizátorka skládá rozpis, moderátor hlídá slušnost u stolu i v chatu, redaktorka píše příručky a rozhodčí ligy dohlíží na pravidla sezóny. Zakladatel vede kroniku, odemyká klubovnu a dělá to, co zrovna nikdo jiný nestihne. Kdo se přidá, dostane úkol podle toho, co ho baví, a může ho kdykoli vrátit zpět.

Police s krabicemi her a pomůckami v klubovně
Lidé u stolu

Kdo Vás přivítá u dveří?

Jarmila Koubková, organizátorka setkání

Jarmila Koubková

organizátorka setkání

Jarmila Koubková přišla poprvé s kamarádkou jen na jeden večer a zůstala. Dnes skládá týdenní rozpis, hlídá, aby se do kampaní vešli všichni zájemci, a nováčky vítá u dveří. Má ráda dlouhé detektivní příběhy a vždycky nosí náhradní kostky, protože ty původní se zrovna ztratily.

Richard Mareš, zakladatel

Richard Mareš

zakladatel

Richard Mareš prohrál sedmkrát po sobě stejnou bitvu a rozhodl se, že hry bez konce jsou zábavnější než hry s rychlým koncem. Vede kroniku, v úterý odemyká klubovnu a dodnes nejraději vypráví příběhy, v nichž nikdo nezemře dřív, než to dává smysl.

Radka Frydrychová, redaktorka příruček

Radka Frydrychová

redaktorka příruček

Radka Frydrychová píše příručky, ze kterých se nováčci učí hrát i vyprávět. Do party přišla od čtenářů fantastiky a pravidla pro ni vždy byla jen nástrojem k dobrému příběhu. Doma má police plné poznámek ke kampaním, které se nikdy nedohrály, a žádnou z nich nechce vyhodit.

Na rovinu

Na co se nás lidé nejčastěji ptají?

Je Cech hráčů spolek, nebo firma?

Ani jedno. Nemáme členské příspěvky, pokladnu ani zaměstnance. Jsme dobrovolná parta, která sdílí klubovnu a rozpis večerů, a o hře i o pravidlech u stolu rozhodujeme sami. Kdo se k nám přidá, nic nepodepisuje a nic neplatí.

Jak mohu pomoci s chodem klubovny?

Nejjednodušší je začít drobností: přijít o hodinu dřív a pomoci uspořádat stoly, nebo zůstat po posledním sezení a uklidit krabice. Kdo chce víc, může se přihlásit do školy vypravěčů, psát kroniku, nebo se stát správcem skladu. Stačí říct organizátorce.

Odkud se berou krabice a vybavení?

Většinu věcí přinesli členové: staré krabice, mapy, kostky, židle i pár počítačů, které už doma nikdo nepoužíval. Co se rozbije, opravíme sami, a co se ztratí, to se ve čtvrtek při úklidu najde. Nic se nekupuje, nikdo na nic neskládá a nikdo nic neúčtuje.